„Můj manžel zemřel před šesti lety. Byl to moc hodný a starostlivý člověk. Jednou vážně onemocněl a strádal půl roku. Neměli jsme žádné peníze a v našem kraji nebyl doktor, který by se o něj postaral. Nakonec nemoci podlehl. Od té doby jsem měla velké problémy uživit svých pět dcer,“ vypráví Qamar hlasem, z něhož zaznívá smutek.
Rodina paní Qamar byla zařazená jako jedna z 280 velmi chudých a zranitelných domácností v afghánské provincii Balkh do projektu ISNA podpořeného ze Skutečné pomoci. Zvolila si péči o kuřata, s jejichž pomocí měla zvýšit rodinný příjem založením drobného podnikání.
Paní Qamar prošla třídenním školením, kde jí bylo podrobně vysvětleno, jak správně kuřata naočkovat, krmit, postarat se o ně v případě nemoci, či jak nejlépe produkty prosadit na trhu. Poté Qamar dostala od našich zaměstanců materiál a se svými dcerami si společnými silami postavily pěkný velký kurník. Šťasná Qamar se nemohla dočkat dne, až v něm uvidí svá kuřata. Ten nadešel záhy a na dvorku se jí ocitlo 23 mladýc slepic, které právě začaly snášet vejce, společně se dvěma kohouty.
Ukázalo se, že rodina paní Qamar se umí o své „svěřence“ náležitě postarat. Zanedlouho se dočkala odměny v podobě 15-18 vajec denně. Zhruba čtvrtinu si ponechávají, ostatní jde na prodej. Na otázku, jak jí kuřata změnily život, paní Qamar bez váhání odpovídá: „Nynější výdělek významně zlepšil naše živobytí a také postavení mojí rodiny ve vesnici. Předtím bylo naší jedinou nadějí malé pole, avšak deště přichází v posledních letech hodně málo a nepravidelně, což vše komplikuje. Ostatní rodiny také vyžívají s málem, nemohly nám pomoci. Neměla jsem žádné peníze na topení nebo abych děti poslala do školy.“ Po čase začala paní Qamar svoje malé podnikání rozšiřovat. Nyní už jí běhá po dvorku 16 dospělých slepic, 48 kuřat a za domem se pase kráva. „A toho všeho jsem dosáhla jen díky vaší pomoci„, vděčně dodává.
Jako součást projektu jsme ve vesnici distribuovali několik inkubátorů na líhnutí kuřátek. Qamařina dcera Firuza byla vybrána, stejně jako pár dalších, aby se o ně starala, což vyžadovalo odborný trénink. Nyní už umí inkubátor bez problémů ovládat a při každém spuštění se jí podaří vylíhnout zhruba 300 kuřátek, která rozdá jejich majitelům a zbytek rodina prodá a tak si opět přilepší.
Takto rodina z vesnice Marghzar, díky naší drobné pomoci, získala opět sebedůvěru a vysloužila si respekt okolí.
PS: na obrázku nahoře je jedna z dcer paní Qamar, foto Iva Zímová
Člověk v tísni v Afghánistánu
V horské oblasti severního Afghánistánu, v provincii Balkh, pomáhal Člověk v tísni v uplynulých letech místním lidem postavit se na vlastní nohy. Včelařů jsme pomáhali zvýšit produkci medu, zaváděli nové odrůdy brambor, přiváželi odolnější plemena kuřat. Naším cílem je pomoci obyčejným lidem, kteří se snaží žít normální život a uživit svoje rodiny.
Vybraní místní farmáři získali nové znalosti v pěstování pro ně netradičních zemědělských plodin, prostřednictvím školení a seminářů se dozvěděli o marketingových metodách a o nových zdrojích příjmů. Člověk v tísni také pomohl vytvořit odborné sítě farmářů (obdoba družstev), kteří tak lépe využijí znalostí a dovedností získaných v jednotlivých školeních. Po těchto aktivitách by místní zemědělci měli být schopni začít vlastní podnikání, začít prodávat své nové produkty za spravedlivé ceny, a tím zlepšit svou životní úroveň. Zlepšená životní úroveň znamená méně hladových dětí a spokojenější rodiče. V konečném důsledku může přispět ke stabilitě a míru v této zemi.
