Etiopie

Etiopie je jednou z nejchudších zemí Afriky. Téměř každý třetí člověk zde žije pod hranicí chudoby a více než polovina obyvatel neumí číst a psát. Kromě pomoci zemědělcům ve venkovských částech země se Člověk v tísni v roce 2013 zaměřil také na lidi, kteří žijí v hlavním městě Addis Abebě v chudobě a společenské izolaci.

Pomoc ženám na okraji

shrnuti 2013_eth_02_Tomáš Vyhnálek

shrnuti 2013_eth_01__Tomáš Vyhnálek

V chudých čtvrtích etiopské metropole podporujeme svépomocné skupinky místních žen. Za pomoci sociálních a komunitních pracovníků se ženy učí společně šetřit a podporovat v drobném podnikání.

Tyto ženy patří často mezi ty nejchudší z nejchudších, neumí číst ani psát, ale na jejich schopnosti vydělat nějaké peníze závisí osudy početných rodin.

V rámci skupinek se ženy vzájemně podporují, dozvídají se o takových tématech, jako jsou například hygiena, péče o dítě nebo domácí násilí. Důležitou součástí naší práce s těmito ženami je motivovat je k tomu, aby začaly samy podnikat a získaly tak šanci uživit sebe i své rodiny. Také díky Vám pomohl Člověk v tísni 2013 celkem 122 ženám založit vlastní drobnou živnost. Vznikla tak například domácí prádelna, krejčovství, hrnčířství nebo pekárna.

„Mohla jsem si koupit elektrickou pec na indžaru,“ říká osmadvacetiletá Nagiba Nuri. Nagibu jsme podpořili v jejím záměru živit se výrobou a prodejem tohoto typického etiopského pokrmu, v podstatě obilné placky. „Pracuji šest dní v týdnu. Nejprve upeču indžaru a pak jdu na trh, kde ji ještě čerstvou prodávám,“ vysvětluje paní Nuri. Jeden kus prodává za 3 birry (v přepočtu 3 Kč), což jí stačí na měsíční výdělek asi 600–700 birrů měsíčně. „Můj život se kompletně změnil,“ usmívá se Nagiba. „Než jsem se dostala do svépomocné skupinky, nebyla jsem schopna zaopatřit své tři děti. Musely bydlet u strýce, zatímco já se všelijak protloukala životem. Nyní mám díky prodeji indžary dost peněz, abych rodinu uživila, děti bydlí se mnou a mohou znovu chodit do školy.“

Internát pro sirotky

shrnuti 2013_eth_04_Tomáš Vyhnálek

shrnuti 2013_eth_03_Alena Průšová
Girma Tonja

Člověk v tísni dlouhodobě podporuje internátní střední školu pro sirotky a částečně osiřelé děti v jihoetiopské Awasse prostřednictvím místní organizace Shiny Day.

Také v roce 2013 jsme mohli díky dárcům Skutečné pomoci a firemním darům podpořit stovku dětí, které vyrůstají bez jednoho nebo obou rodičů a často ve velmi nuzných poměrech. Pro tyto mladé lidi by bylo získání středoškolského vzdělání za normálních okolností nedosažitelným cílem. Stovce studentů umožňujeme nejen získat klasické vzdělání, ale také se vyučit v oborech, jako je například truhlářství, zpracování kovů, krejčovství nebo příprava jídla a jeho servírování. Polovina z nich může využít ubytování a stravu na internátu.

Od roku 2006, kdy Člověk v tísni pomáhal vybudovat střední školu a internát v Awasse, jsme takto pomohli celkem 872 sirotkům a částečně osiřelým dětem. Čtyřicet z nich se dokonce dostalo až na vysokou školu, což je v Etiopii velký úspěch.

Když byly Girmu Tonjovi dva roky, jeho otec zemřel na cukrovku. „Už jako dítě jsem musel pracovat. Nejprve jsem dělal čističe bot, pak pomocné práce na stavbách,“ říká. Protože jeho rodina byla velmi chudá, byl Girma vybrán jako jeden ze studentů, kterým Člověk v tísni pomohl chodit na střední školu. „Měl jsem možnost nejen studovat, ale dostal jsem také ubytování a po dlouhé době jsem jedl tři jídla denně. Bral jsem to tehdy jako opravdu velkou příležitost.“ Girma jí beze zbytku využil. Místo praktických řemesel se rozhodl pokračovat na vysokou školu. Absolvoval bakalářské studium psychologie s vynikajícím prospěchem a teď může jako psycholog působit po celé Etiopii. „Věřím, že vzdělání, kterého se mi dostalo, je důležité nejen pro mě, ale především pro celou naši zemi,“ dodává Girma, který nyní patří ke zhruba jednomu procentu Etiopanů, kteří mají vysokoškolský diplom.

 

 

Zpět nahoru

Některé věci se nemají odkládat na zítřek.

Chci pomoci!