Afghánistán

V Afghánistánu, zemi zkoušené desítkami let bojů a válek, pracuje Člověk v tísni od roku 2002.

Zlepšujeme zemědělské vzdělávání po celé zemi

Afghanistan, Samangan

shrnuti 2013_afg_04_Iva Zimova

Čtyři z pěti lidí se v Afghánistánu živí zemědělstvím. Bohužel ale po desetiletích válek jsou tradiční způsoby pěstování často zapomenuty a nové techniky farmáři neznají. Výnosy políček jsou malé a lidé na venkově tak žijí často ze dne na den. Abychom pomohli zlepšit afghánské zemědělství, spolupracujeme s místními úřady a podporujeme střední zemědělské školy po celé zemi. Snažíme se, aby studenti dostali co nejkvalitnější vzdělání a aby se výuka co nejvíce soustředila na získání praktických znalostí a dovedností.

Prostředky shromážděné díky Skutečné pomoci pomáhaly v roce 2013 celkem na 17 středních zemědělských školách. Na dvou školách jsme například pomáhali s opravou a stavbou skleníků, které budou využívány studenty. V nově postavené škole v Baharaku jsme díky štědrosti dárců Skutečné pomoci vybavili učebny, které budou sloužit až 100 žákům. Do 11 středních zemědělských škol jsme dodali knihy a učebnice, ve čtyřech z nich jsme také pomáhali vybavit místní knihovny nábytkem.

Na střední zemědělské škole v západoafghánském Herátu studuje také dvacetiletý Abdul a o rok starší Rabia. „Nejraději mám praktické kurzy,“ říká Abdul s tím, že se mu velmi líbila exkurze v místní mlékárně, kterou pro studenty zařídil Člověk v tísni. „Dozvěděl jsem se zde spoustu užitečných věcí o tom, jak vznikají mléčné výrobky,“ vysvětluje. Rabia zase říká, že až skončí školu, ráda by si založila malou zahrádku a prodejem zeleniny pomáhala své chudé rodině. „Chtěla bych ale také pokračovat ve studiu a dostat se na univerzitu. Až ji dokončím, bylo by skvělé, kdybych měla možnost také učit na zemědělské škole.“

Člověk v tísni bude v systematické podpoře afghánského zemědělství pokračovat také v dalších letech. Země zůstává i nadále jednou z nejchudších na světě, a proto je modernizace tohoto klíčového odvětví, které poskytuje obživu většině obyvatel, jedním z nezbytných předpokladů, aby se tisíce Afghánců dokázaly vymanit z osidel chudoby

Podpora včelařů

shrnuti 2013_afg_03_Iva Zimova

Na severu, v horských provinciích Balkh a Samangan, podporujeme především místní venkovské rodiny v drobném podnikání. V roce 2013 jsme poskytli 25 začínajícím včelařům z údolí Dar-e Zendan potřebné vybavení, včelíny s včelstvy a zajistili jejich vyškolení.

Med, který včelaři produkují, pomáhá ulehčit napjatým rozpočtům jejich rodin, ale také podporuje rozvoj místní ekonomiky. Med se sem totiž běžně dováží někdy až z Pákistánu nebo Turecka a ten místně vyprodukovaný si velmi brzy našel, díky své výborné chuti a kvalitě, oblibu lidí ze širokého okolí.

Naděje pro chudé z Mazár-e Šarífu

SONY DSC

V největším městě na severu Afghánistánu, v Mazár-e Šarífu, pracoval Člověk v tísni s obyvateli chudých čtvrtí. Místní rodiny často trpí hladem a jejich strava je málo pestrá, což se v důsledku podepisuje také na zdraví těchto lidí.

V roce 2013 jsme vytipovali 96 nejohroženějších rodin, které jsme se snažili motivovat k založení malých zeleninových zahrádek. Zeleninu, kterou na nich vypěstují, mohou použít k obohacení svého jídelníčku a případně vylepšit rodinný rozpočet prodejem toho, co zbude, na místním trhu. Rodinám, s nimiž jsme spolupracovali, jsme poskytli praktická školení, jak se správně starat o svoje zahrádky, a následně pak od nás získaly do začátku také sazenice (například rajčata, cibuli nebo fazole) a základní zemědělské náčiní. Téměř všechny rodiny zahrádky úspěšně založily a pokračují v jejich obdělávání až dosud. Nehrozí jim tak hlad ani podvýživa.

Pomoc škole v horách

shrnuti 2013_afg_06_Vladimir Inek

V roce 2013 Člověk v tísni pomohl škole ve vesnici Marghzár ležící na úpatí Hindúkuše. Tuto školu jsme postavili v roce 2009 a chodí do ní 1 200 žáků.

Škola se dlouhodobě potýkala s nedostatkem prostředků na provoz palivového generátoru. Bez elektřiny ale dva školní počítače postrádaly smysl a výuka v zimě musela končit se západem slunce. Proto jsme marghzárské škole pomohli s pořízením a instalací solárního systému, který obtíže s elektřinou vyřešil. Získávání sluneční energie se v oblasti velmi osvědčilo, protože až 10 měsíců v roce zde bývá slunečné počasí.

„Už třetí rok chodím tři hodiny pěšky sem a pak stejnou dobu domů, abych mohla studovat. Nechodím sama, ale spolu s mojí kamarádkou ze stejné vesnice. Rodiče jsou pyšní, že budu umět číst a psát a dozvím se i něco z biologie a ostatních předmětů. Mě škola baví, protože jsou tu na mě hodní. Máme moc pěknou učebnu a skvělé pomůcky do výuky,“ říká jedna ze žaček marghzárské školy, devítiletá Zahra.

Zpět nahoru

Některé věci se nemají odkládat na zítřek.

Chci pomoci!