Příběhy naší pomoci

Pomáháme po celém světě.

Nová cesta pralesem

Paní Wakusola Mobuto mává rozhořčeně rukou, že se svým skorojmenovcem – autoritářským vládcem Konga Mobutem – nemá nic společného. Na rozdíl od něj zhruba padesátiletá obyvatelka vesnice Binazi v konžské provincii Jižní Kivu žila celý život v naprosté chudobě. Může za to i fakt, že Mobutu ani další vládci této africké země nijak neudržovali silniční síť zanechanou belgickými kolonizátory.

Okurky a papriky pro Dornogobi

V Mongolsku pomáháme od přelomu let 2009 a 2010, kdy při neobvykle krutých mrazech umrzlo 6,5 milionů kusů dobytka. Snažíme se zlepšit stagnující zemědělství v provincii Dornogobi na jihovýchodě Mongolska. Snažíme se také přispět k potravinové soběstačnosti a zlepšení stravy místních rodin. Za tím účelem jsme zde postavili poradenské centrum.

Pediatra máme čtyři hodiny jízdy na motorce

Roční chlapeček Chuluunbat pláče v náručí své matky a otec pohotově vytahuje kus provázku na hraní pro dítě. „Je z té cesty unavený,“ říká matka. „Doslechli jsme se, že přijede mobilní klinika s doktory až z krajské nemocnice. Bude tady i pediatr, tak jsme malého na kontrolu přivezli až sem. Bydlíme v jurtě asi třicet […]

Nyamsuren se dočkal potřebné lékařské péče

Šestnáctiletý Nyamsuren přijel na motorce se svým otcem do třetího bagu Bogdského sumu ze 30 kilometrů vzdáleného stanoviště rodinné jurty. O výjezdu mobilní ambulance se rodina dozvěděla od vedoucího lékaře před týdnem a vzhledem k několikatýdenní bolesti zubu se ji rozhodl navštívit. Rodina Nyamsurena se živí pastevectvím, chovají koně a ovce, což je ve venkovském Mongolsku […]

Vůbec nevím, jak a kde bych jinak rodila

Svého prvního porodu se čtyřiadvacetiletá Ty Pheak Kbey docela bála. „Nedávno u nás ve vesnici rodila jedna žena dva dny,“ vzpomíná. „Prý u toho moc trpěla.“ Nakonec se proto vypravila do nedalekého zdravotnického střediska, které podporuje Člověk v tísni. „Opravdu jsem se tam cítila moc bezpečně, bylo tam čisto, světlo a mohla jsem zůstat den po porodu na pozorování. Také tam se mnou mohl být můj manžel, což mi moc pomohlo,“ vzpomíná.

Příběh osiřelé Thasay: od svářečství k výuce fyzické geografie?

Z internátu pro sirotky organizace Shiny day, který vznikl před několika lety díky společnosti Člověk v tísni, si toho mladí studenti do života mohou odnést dost na to, aby se ve světě neztratili. Jedna z nich – mladá žena jménem Tsahay – je výjimečná hlavně svým řemeslem – jako jediná dívka si vybrala práci se železem. „Chtěla jsem dokázat něco, co dokážou i kluci,“ popisuje důvod, proč se vydala právě touto cestou.

Shiny Day nadějí pro etiopské sirotky

Stovka osiřelých dětí dříve žila v nevyhovujících podmínkách u svých příbuzných, tísnili se v malých tmavých místnostech. Místo školy vydělávali na živobytí pro sebe a své sourozence třeba jako čističi bot. Své rodiče neznali nebo o ně přišli a rodičovskou péči jim neměl kdo vynahradit. Nyní díky Člověku v tísni navštěvují střední internátní školu v Awasse a čtyřicet osm z nich má možnost v areálu školy i bydlet a stravovat se.

Pan Ali Dad je hrdý na svůj sad

Na severu Afghánistánu v provincii Balkh bojují zemědělské komunity se suchy, které jsou za poslední roky čím dál extrémnější. Místní rodiny pravidelně přichází o veškerou úrodu a trpí hladem. Díky našim pravidelným dárcům jsme v této oblasti pomohli 100 domácnostem s vybudováním zeleninových zahrad a 29 rodinám jsme založili ovocný sad.

Díky Vám už nebude mít moje rodina hlad

Manžel paní Be Be Khal zemřel před 15 lety. Teď sama obývá malý dům se svými vnoučaty. Také díky dárcům Skutečné pomoci dostala sazenice, semena a potřebné nářadí proto, aby si kus svého pozemku u domu moha přetvořit na zeleninovou zahrádku.

Zahrady se zeleninou pro chudé afghánské rodiny

Sever Afghánistánu pravidelně postihují krutá sucha, která zničí veškerou úrodu a domácnosti v mnohých případech doslova bojují o přežití. Někteří živitelé rodin musí na dlouhé měsíce hledat práci za hranicemi, např. v Iránu. Člověk v tísni proto pomáhá chudým rodinám v disktriktu Zari a Marghzar přetvořit jejich dříve málo využitý kus pozemku v zeleninovou zahradu

Příběh málé velké změny

Anně Marie Vries je 27 let. Žije ve slumu na jihu Namibie a je nezaměstnaná stejně jako její přítel a otec jejich společného dítěte. Anna Marie je HIV pozitivní. Kdy a jak se nakazila, neví. V lednu se jí narodila dcera Ndapewa. V únoru ale Anna Marie onemocněla a chřipka, ze které by se zdravý člověk vzpamatoval po pár dnech, […]

Paní Vioně se podařilo osvobodit

Paní Viona s těžkým srdcem podnikla náročnou cestu a přestěhovala se do města Rosh-Pinah na jihu Namíbie ve snaze najít si práci a uživit své dva malé syny. Chvíli si přivydělávala jako výpomoc v domácnosti. Když však otěhotněla potřetí, situace se jí velmi zkomplikovala. Při povinné prohlídce v místní klinice jí sdělili, že je HIV pozitivní. Ztratila práci […]

Zpět nahoru

Některé věci se nemají odkládat na zítřek.

Chci pomoci!