Příběhy naší pomoci

Pomáháme po celém světě.

Svému dítěti mám vařit i zeleninu?

V Kambodži není rýže základem jídelníčku jen proto, že je nejvíce dostupná, ale také proto, že lidé věří, že je v ní vše, co tělo potřebuje. Proto se téměř nijak nedochucenou rýžovou kaší, které říkají „ba-bá“, krmí už batolata. Neblahým důsledkem toho je, že děti pak nedorůstají a nevyvíjejí se jim ani kognitivní schopnosti tak, jak by měly. Organizujeme proto workshopy vaření, při nichž se v odlehlejších oblastech snažíme o propagaci zdravého a výživného jídla pro malé děti.

Mobilní ordinace brázdí mongolskou step

Nomádské obyvatelstvo odlehlých provinciích v Mongolsku to má do centrální nemocnice někdy až stovky kilometrů daleko. Krajské nemocnice jsme proto v letech 2011-2013 také díky Skutečné pomoci vybavovali mobilními ordinacemi. Celkem 6 námi darovaných „sanitek“ už v mongolských stepích ošetřilo přes 20 000 pacientů.

Už vím, co dělat, když je má rodina nemocná

Šestiletý syn paní Yeth Saron se nedávno nakazil horečkou denque. Má štěstí. Jeho maminka totiž ví, co dělat, když se jemu nebo sourozencům udělá špatně. Yeth Saron absolvovala komunitní zdravotnické školení, které díky českým dárcům pořádala společnost Člověk v tísni. Když horečka neklesala, vzala ho proto hned do zdravotnického centra.

Odrodila jsem už spoustu dětí

Sedím na kamenné laviččce před nemocnicí s usměvavou slečnou oblečenou v křiklavě růžové uniformě. Jmenuje se Pisey, je jí pětadvacet a pracuje jako porodní asistentka. Místní porodnice je jednou z nejlepších nemocnic ze zdravotnických center, s kterými Člověk v tísni v provincii spolupracuje. Školení porodních asistentek a personálu zde bylo natolik úspěšné, že nemocnice funguje samostatně.

Pediatra máme čtyři hodiny jízdy na motorce

Roční chlapeček Chuluunbat pláče v náručí své matky a otec pohotově vytahuje kus provázku na hraní pro dítě. „Je z té cesty unavený,“ říká matka. „Doslechli jsme se, že přijede mobilní klinika s doktory až z krajské nemocnice. Bude tady i pediatr, tak jsme malého na kontrolu přivezli až sem. Bydlíme v jurtě asi třicet […]

Nyamsuren se dočkal potřebné lékařské péče

Šestnáctiletý Nyamsuren přijel na motorce se svým otcem do třetího bagu Bogdského sumu ze 30 kilometrů vzdáleného stanoviště rodinné jurty. O výjezdu mobilní ambulance se rodina dozvěděla od vedoucího lékaře před týdnem a vzhledem k několikatýdenní bolesti zubu se ji rozhodl navštívit. Rodina Nyamsurena se živí pastevectvím, chovají koně a ovce, což je ve venkovském Mongolsku […]

Vůbec nevím, jak a kde bych jinak rodila

Svého prvního porodu se čtyřiadvacetiletá Ty Pheak Kbey docela bála. „Nedávno u nás ve vesnici rodila jedna žena dva dny,“ vzpomíná. „Prý u toho moc trpěla.“ Nakonec se proto vypravila do nedalekého zdravotnického střediska, které podporuje Člověk v tísni. „Opravdu jsem se tam cítila moc bezpečně, bylo tam čisto, světlo a mohla jsem zůstat den po porodu na pozorování. Také tam se mnou mohl být můj manžel, což mi moc pomohlo,“ vzpomíná.

Příběh málé velké změny

Anně Marie Vries je 27 let. Žije ve slumu na jihu Namibie a je nezaměstnaná stejně jako její přítel a otec jejich společného dítěte. Anna Marie je HIV pozitivní. Kdy a jak se nakazila, neví. V lednu se jí narodila dcera Ndapewa. V únoru ale Anna Marie onemocněla a chřipka, ze které by se zdravý člověk vzpamatoval po pár dnech, […]

Paní Vioně se podařilo osvobodit

Paní Viona s těžkým srdcem podnikla náročnou cestu a přestěhovala se do města Rosh-Pinah na jihu Namíbie ve snaze najít si práci a uživit své dva malé syny. Chvíli si přivydělávala jako výpomoc v domácnosti. Když však otěhotněla potřetí, situace se jí velmi zkomplikovala. Při povinné prohlídce v místní klinice jí sdělili, že je HIV pozitivní. Ztratila práci […]

Zpět nahoru

Některé věci se nemají odkládat na zítřek.

Chci pomoci!