Jen vzdělání dokáže vymýtit válku v naší zemi

Zemědělství je hlavním zdrojem obživy v Afghánistánu a v určité podobě zaměstnává až čtyři z pěti místních lidí. Protože desetiletí válek zpřetrhaly tradiční vazby na venkově, dnešní Afghánci tak často neznají generacemi osvědčené postupy obdělávání svých políček, ani nemají přístup k metodám moderního zemědělství.

Výnosy políček jsou proto malé a lidé na venkově tak žijí často ze dne na den. Abychom pomohli zlepšit afghánské zemědělství, spolupracujeme s místními úřady a podporujeme střední zemědělské školy po celé zemi. Snažíme se, aby studenti dostali co nejkvalitnější vzdělání a aby se výuka co nejvíce soustředila na získání praktických znalostí a dovedností.

Například malou zemědělskou školu ve městě Balkh jsme pomáhali vybavit nabytkem a pořídit počítače a projektor potřebné pro výuku.  „Mým oblíbeným předmětem je zemědělská ekonomie. Skrze ni jsem se začala zajímat o mnoho aspektů zemědělství včetně například technik orby, způsobů výběru vhodného osiva nebo použití vhodných vakcín pro hospodářská zvířata,“ říká osmnáctiletá Sediga, která je teď díky využívání fotek a videí při výuce schopná lépe poznávat například některé nemoci rostlin. Nabyté znalosti si ale nenechala jen pro sebe: „O škole a o tom, co jsem se tam naučila, se bavím s rodiči. Vědí tak už například, jak stříhat a roubovat stromky nebo jak vybrat vhodné sazenice,“ vysvětluje.

Také veterinární institut v Herátu, který patří k nejstarším v zemi a kam chodí téměř 800 studentů, jsme zpočátku podporovali především materiálním vybavením potřebným pro výuku. V současnosti však Člověk klade důraz na práci s učiteli a jejich další vzdělávání, aby se škola dále rozvíjela bez naší pomoci.

Zdejší ředitel Mahmood Shah Haidaryan hledí do budoucnosti s optimismem a nadějí. Aby ne, vždyť za dva roky se počet zdejších žáků zdvojnásobil, na škole studuje více žen a téměř pětina zdejších absolventů má šanci pokračovat na vysokou školu. Díky Člověku v tísni se navíc Mahmoodovi loni podařilo vyjednat spolupráci s místní mlékárnou a uspořádat pro žáky exkurze. Dva ze studentů nakonec dostali nabídku v podniku přímo pracovat. Díky tomu všemi získává Veterinární institut v Herátu postupně prestiž v širokém okolí.

Pan Haidaryan říká, že pomoc Člověka v tísni je pro zdejší lidi neocenitelná a přál by si, aby pokračovala nadále. „Jen vzdělání totiž může vymýtit násilí a válku, které tak hluboce zakořenily v Aghánistánu, a místo toho zasadit semínka přátelství a míru.“

Zpět nahoru

Některé věci se nemají odkládat na zítřek.

Chci pomoci!