Už nepijeme z rybníčku

Mundino Kassa  je dvaadvacetiletý svobodný etiopský mladík, který bydlí s matkou a šesti sourozenci v hliněném domě a pomáhá rodině s živobytím.

Před několika lety vyhloubila společnost Člověk v tísni asi kilometr od jejich domu vrt s čerpadlem, kam chodí pro vodu. Dříve celá vesnice i s dobytkem pila vodu z rybníčku nebo z velkých louží, které vznikají v období dešťů.  Jinou vodu totiž v kraji neměli. Teď už Mundino ani sousedé z rybníčku nepijí.

Každý den dojdou s kanystry ke kohoutku, kde za poplatek 30 centů (cca 0,5 Kč), který slouží na benzín do čerpadla, mohou napustit 30 litrů čisté vody. Mundinova domácnost spotřebuje dva takové kanystry na pití a ještě bere 2 další kanystry špinavé vody z rybníčku na praní a mytí rukou.

Občas se stane, že dojde benzín v čerpadle, a tak lidé jeden či dva dny opět musí pít z jezírka. Ale už teď pozorují, že díky čisté vodě nebývají děti tolik nemocné. O studnu se stará výbor sedmi lidí z vesnice, kam patří například vyškolený údržbář, pokladní, hygienický dohled a další. Mundino má za to, že kdyby společnost Člověk v tísni z Etiopie odešla a vrt se porouchal, dokázali by si už vesničané poradit sami. Požádali by woredu (okresní úřad) a vybrali mezi sebou peníze na opravu.