Paní Vinothini se musí sama starat o dvě děti.

Před katastrofou paní Vinothini provozovala malý obchůdek, který jí vydělával asi 100 korun za den. Tsunami jí ale zabila manžela, zničila domek i obchod. Přestěhovala se proto do nově vzniklé vesnice Salappaiyaru, kde žije také zbytek její rodiny a kde díky humanitárním organizacím získala domek.

Člověk v tísni jí pomohl začít pěstovat zeleninu a daroval do začátku několik slepic. Na políčku teď pěstuje lilky, cibule, rajčata a také papáju. Slepice zase chová na vajíčka. Z prodeje zeleniny, vajíček a občas i kuřecího masa získá asi 120 korun denně, ze kterých dokáže uživit své dvě malé děti (8 a 5 let).